Jak vznikal Český Hollywood? Spletitá historie Barrandov Studio

Za více než osmdesát let se na Barrandově natočilo téměř tři tisíce zvukových filmů. Vznikly zde úspěšné domácí snímky i zahraniční velkofilmy. Studio přestálo éru nacistické a komunistické propagandy i divoké změny po privatizaci. Zavedení filmových pobídek v roce 2010 zvýšilo zájem o Česko jako filmovou destinaci a Barrandov se tak opět stává významným centrem filmového průmyslu Evropy.

Ve 30. letech minulého století byl pro Čechoslováky vzorem Západ a hlavně pak Amerika. Miloš Havel, úspěšný podnikatel ve filmovém průmyslu, hledal, kam přemístit své ateliery z Vinohrad, které byly potřebám řemesla těsné. Vybral si kopec nad Vltavou, kde v té době jeho bratr Václav nechal postavit luxusní restaurant Terasy, který se záhy stal oblíbeným místem pražské společnosti.

Stavět se začalo v listopadu 1931 a závratnou rychlostí vznikl na svou dobu supermoderní areál, jemuž dominovala ústřední budova s čestným dvorem ve funkcionalistickém stylu. Na osu stavby umístěná štíhlá věž původně sloužila jako vodojem. První klapka padla o dva roky později, kdy se ve zbrusu nových ateliérech začal točit snímek Vražda v Ostrovní ulici, inspirovaný skutečným příběhem vraždy bohaté lichvářky. Pod vedením noblesních režisérů, jako byl Martin Frič nebo Karel Lamač, se tu ve třicátých letech zrodily české herecké legendy Adina Mandlová, Hugo Haas, Oldřich Nový nebo Vlasta Burian. Řada snímků z tohoto období dnes patří do zlatého fondu české kinematografie.

Továrna na propagandu

Pak přišla okupace a nálada podstatně zvážněla. Ateliéry na Barrandově se staly německou válečnou kořistí. Po chodbách prvorepublikových ateliérů se procházelo gestapo, Barrandov sloužil nacistům jako továrna na propagandu, zejména v době, kdy byla výroba filmů v Německu ohrožována nálety spojeneckých letadel. Němci na pozemku studií vybudovali ještě další tři moderní ateliéry, takzvané Nové haly. Monstrozita této budovy dodnes nese punc nacistické architektury.

Nacisty vystřídali rudoarmějci. Ateliéry na Barrandově připadly nejdříve státu a po únorovém komunistickém převratu roce 1948 pak „lidu“. Filmoví historici na tuto dobu vzpomínají jako na čas, kdy filmaři sice museli točit podbízivé snímky, když už ale získali podporu a všechna povolení státního aparátu, měli štědré prostředky na vlastní realizaci.

Hollywood v Praze

V 60. letech se ke slovu dostává mladá generace, která vstoupila do dějin filmu jako československá nová vlna. Přímo v atelierech pak v této době vzniká oscarový snímek Obchod na Korze (1965). Ateliéry stály i za vytvořením filmového zjevení Františka Vláčila jménem Markéta Lazarová. Hvězdnou hodinou ateliérů byl i rok 1984, kdy do Prahy přijel Miloš Forman s americkým štábem točit svého Amadea.

Po revoluci v roce 1989 byly ateliéry privatizovány a v jejich vedení se vystřídalo několik akciových společností. V roce 1996 odkoupila Barrandov ocelářská společnosti Moravia Steel, která zůstává jejich vlastníkem. Prvním velkofilmem po pádu železné opony se stal v roce 1995 Mission: Impossible s Tomem Cruisem v hlavní roli – kasovní trhák, který nalákal do tehdy nové a neobjevené Prahy další velkorozpočtové produkce. V následujících letech se na Barrandově natáčely slavné filmy jako Bídníci s Liamem Neesonem a Geoffrey Rushem, Příběh rytíře s Heathem Ledgerem nebo Z pekla s Johnny Deppem. V letech 2005 a 2007 zde byly vytvořeny kulisy pro populární sérii Letopisy Narnie.

Filmařská renesance

V roce 2010 byly v Česku zavedeny filmové pobídky a velké zahraniční štáby se pomalu, ale jistě začaly vracet. V posledních letech získaly Barrandovské ateliéry oblibu u asijských a severských štábů. Američtí filmaři přijeli do Prahy natáčet velkofilm Dítě číslo 44, který se u domácího publika „proslavil“ především kvůli historicky první filmové uzavírce metra. V roce 2015 byly v ateliérech postaveny interiéry Katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje, jedna z ústředních lokací pro očekávaný britský film Anthropoid s Jamie Dornanem a Cillianem Murphym.

Navzdory dějinným zvratům si Barrandov jako jedno z mála historických filmových studií uchoval téměř všechny kostýmy a rekvizity, které prošly jeho ateliéry. Vznikla tak jedinečná kolekce čítající na 300 000 originálních kusů. Většina sbírek je otevřena veřejnosti a Barrandovské ateliéry umožňují prohlídky za plného provozu. V rámci základní prohlídky můžete nahlédnout také do několika funkčních ateliérů, pokud se tam zrovna nenatáčí. Když se vám poštěstí, nahlédnete do nejnovějšího Ateliéru MAX, který svou rozlohou 4162 m² patří mezi největší zvukotěsné ateliéry v Evropě.